Duch

Další významy jsou uvedeny na stránce Duch (rozcestník).

Duch (od dýchati, dech; podobně jako řec. pneuma od pneó, dýchat, vanout a lat. spiritus od spirare, dýchat) je náboženský pojem, který označuje oživující princip (duše) jako nehmotná podstata člověka. V přírodních náboženstvích se oživující princip chápe jako podíl člověka na něčem, co ho přesahuje. Ve smrti opouští duše mrtvé tělo a může se případně zjevovat pozůstalým ve snu jako duch. Lze ho žádat o pomoc a o radu, může chránit dům a majetek.[zdroj⁠?] Pokud ale nebyl zemřelý řádně pohřben, může se jeho duch vracet a pozůstalé sužovat.[zdroj⁠?] Duchové bývají spojeni s přírodními jevy a mohou na sebe brát lidskou podobu, ale v tomto případě mají obvykle nějaké neobvyklé rysy, od člověka je odlišující.[1] Dále se věří, že mohou vstoupit do těla živé bytosti a tak způsobit nemoc či posedlost. Příkladem označení ducha jsou slovanští běsové, řečtí daimóni, japonští kami nebo arabští džinové.[zdroj⁠?]

Moderní formou víry v duchy, ve které se soustředí na možnost navázání kontaktu s duchy zemřelých, je spiritismus. Rozlišují se převážně duchové předků a duchové mrtvých, kteří většinou pocházejí od lidí, kteří nebyli pohřbeni v souladu s předpisy nebo kteří zemřeli násilím; a na druhé straně přírodní duchy, kteří jsou v přírodě prezentováni nezávisle na lidech. Andělé jsou okřídlené duchovní bytosti v lidské podobě v monoteistických světových náboženstvích. Démoni jsou zlověstné duchovní bytosti v mnoha kulturách.

  1. KANDERT, Josef. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3166-7. S. 28. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search